Neexistuji proto,abych změnil svět. Existuji, abych žil svůj život způsobem, který mě učiní šťastným.

O příjmačkách

22. dubna 2012 v 21:15 | Enelya |  Střípky života
Už je to nějaký ten týden, přesně dva, co mám za sebou příjmačky, a jelikož to byly mé první a zároveň i poslední (Doufám), rozhodla jsem se si je sepsat, i když bych se měla učit. Nevím, jak se to mohlo stát, ale najednou jsem zjistila, že prostě vůbec nestíhám. Teda stíhám, ale tak možná na maturitu v září. No, hysterický článek si nechám na jindy x) Zpět k tématu..


Na místě jsme měli být všichni nejpozději 7:15, což je sice hezký čas pro místní, ale ne pro nás, co to máme hodinu a půl jízdy autem. Minimálně. Tak se stalo, že jsme s taťkou opět nestíhali už při výjezdu. Nechtěla jsem ho nijak stresovat, že to asi nestíháme, tak jsem mlčela a sledovala hodiny na palubovce. Po sedmé jsme se konečně přiblížili k Brnu, čímž začala moje navigace na místo určení podle mapy vytisknuté z mapy.cz. Nebýt toho, že jsme skutečně nestíhali (přemýšlela jsem, co se stane, když to nestihneme), mohla to být docela sranda. V samotném centru jsme se ještě zamotali, takže jsem nakonec před školou stála něco po 7:20. Solidní čas. Na vrátnici jsem začala hledat pozvánku ke zkouškám, přičemž jsem jim tam vyložila snad veškerý obsah batohu, včetně objemné svačiny (No co, já měla pak ještě trénink xD). Následně mě vojáci poslali směrem k budově a uklidnili mě, že je tam fronta ještě na půl hodiny. Ti tu prezentaci brali skutečně vážně. Zařadila jsem se nakonec fronty a o pět minut později zajásala, když přišel kluk ještě později než já. Při kontrole mé občanky byli nadšeni tím, že aspoň holky je mají v pěkném stavu, tak jsem jim řekla, že ji mám tři měsíce. xD
Poté, co nám řekli, jak bude celý den probíhat, nám dali poslední šanci změnit své obory a rozdělili nás do dvou poslucháren k písemným testům. Test z matiky mi přišel hrozně jednoduchý, odevzdala jsem jej asi po 25 minutách a šla se najíst na chodbu. Evidentně to tak přišlo i ostatním, protože za chvíli se nás tam sešla snad celá posluchárna.
Následovala angličtina, která taky nebyla nijak zvlášť těžká, a poté jsme se zase shromáždili v první posluchárně, kde nám dali čokoládu za plný počet bodů z matiky (Byli jsme 3 xD) a rozdělili nás opět na skupiny na tělesné zkoušky. Naštěstí jsem byla v té první skupině (miluji své příjmení) a nemusela zbytečně čekat hodinu navíc.
Přesunuli jsme se v doprovodu vojáků do blízkého areálu asi ob dvě ulice a tehdy už jsem si přála, abych to měla za sebou. Angličtina i matika pro mě byly naprosto pohodové, ačkoliv jsem přípravu naprosto vynechala, ale od tělesných testů jsem nevěděla, co mám očekávat. Říkala jsem si, že kluci všichni automaticky musí zvládnout vše lépe než já, a holky, které se tam hlásí budou určitě namakané. (xD) Navíc venku bylo docela škaredě a zima a vlastně se mi vůbec nechtělo běžet 12 minut xD.
Docela jsem se uklidnila v šatně, když jsme s holkama řešili, jak jsme na tom, ale přesto už jsem to chtěla mít za sebou. Sedy lehy ještě víc než ten běh. Když v tělocvičně vyvolali můj kód, obdržela jsem své startovní číslo a šla se zařadit. Najednou jsem se rozhodla, že už to chci mít za sebou a když se uvolnila žíněnka, ihned jsem k ní zamířila. Zjistila jsem, že jsem si vybrala dobrého zkoušejícího, který mi neubíral počty a ještě se mě snažil nahecovat. Taky jsem se divila, že se mi jelo tak dobře, až jsem dala plný počet, což se mi ještě nikdy nepovedlo. x) Takže jsem odcházela naprosto spokojená a běžet jsem šla s tím, že už je to v podstatě jedno, když se mi všechny tři zkoušky předtím povedly.
Sice jsem si tak nějak říkala, že bych si mohla zaběhnout 2,8 , což se mi taky ještě v životě nepovedlo, možná právě proto, že sama nebo na tréninku se na to těžko nahecuju. Ale nakonec se mi nechtělo běžet celých 12 min. v rychlém tempu, navíc se mi vůbec nezamlouval povrch dráhy, ze kterého se neskutečně prášil nějaký písek, takže mé bílé boty byly ihned šedé, stejně jako mé černé šusťáky. Sice mě teď trošku mrzí, že jsem to nezkusila nahecovat, ale zase se mi běželo celou cestu dobře a ještě prohodila jsem pár slov s klukem, co běžel se mnou. A nakonec jsem stejně svá kola přestala počítat, skončila jsem u pátého a pak zbytek času přemýšlela, kolik jich mám. Věděla jsem akorát, že s jedním klukem běžíme celou dobu spolu, a že holky jsme předběhli o dvě kola. Takže když zazvonila časomíra a zkoušející hlásili trať, ani jsem nevěděla, kolik jsem uběhla. Ale 2,4 se mi zdálo málo, tak jsem se zkusila ozvat a naštěstí se mě zastal i týpek, co běžel se mnou celou cestu a počítali mu o kolo víc, takže mi to nakonec spravili.
Říkala jsem si, čím jsem si to zasloužila, že se mi to tak povedlo, hlavně když jsem se kromě občasněho běhání (ne, že bych něco natrénovala) absolutně nepřipravovala. Ale byla jsem ráda, že to mám za sebou a ještě jsem skončila tak brzo, že stíhám i trénink. No, nakonec jsem čekala na taťku skoro 2 hodiny a to proto, že mu blbnul mobil a nemohla jsem se mu dovolat. Takže ke konci jsem už byla naprosto zmrzlá, a když mi volala kámoška, nemohla jsem skoro ani mluvit, jaká mi byla zima. x)

Takže to by bylo k mým doufám jediným příjmačkám v životě, chtěla jsem to tu mít, i když rozhodnutí ještě nevím. Kéž by se mi takhle povedla i ta maturita.. xP
Zdraví Enelya
 


Komentáře

1 Eleanor Eleanor | Web | 23. dubna 2012 v 13:01 | Reagovat

No, to já si říkala u těch připouštěcích testů (z češtiny za jedna a z angličtiny za dva, kéž by to tak bylo i naostro).
Obdivuju tě. Vlastně obdivuju všechny jedince, kteří mají kladný vztah ke sportu a málem nezkolabují při pouhém dobíhání na autobus. :D

2 Enelya Enelya | Web | 26. dubna 2012 v 13:47 | Reagovat

[1]: dobře ty, tak to tě muselo uklidnit, ne? x) my jsme nic takového neměli, my jsme puštěni k maturitě, když nepropadáme xD no, kladný vzah ke sportu sice mám, ale když dobíhám autobus, tak taky občas kolabuju xD

3 Vendy Vendy | Web | 27. dubna 2012 v 9:49 | Reagovat

Vidím, že to bylo pěkný vzrůšo. Už cesta na čas musela být nervující a Brno je pěkně zacpané, najít místo na parkování je téměř umění (leda by tam bylo šikovné příhodné parkoviště).
Gratuluji k přijímačkám, zdá se, že jsi je zvládla dobře!
Už ti poslali, jestli jsi přijata?
Myslím, že by to mohlo být bez problémů.
Jsi dobrá!

4 Eleanor Eleanor | Web | 28. dubna 2012 v 11:16 | Reagovat

[2]: No, nevím... Pravdou je, že ty testy už jsem dělala potřetí, takže jsem věděla, co tam má zhruba být. :D
Ale jo, co se týče písemných, to jsem v klidu. Spíš se bojím ústní.

5 Vendy Vendy | Web | 29. dubna 2012 v 14:39 | Reagovat

[4]:To zvládneš, určitě!
Myslím že jsi dost připravená, učení jsi neflákala, ono se to všechno vynoří v pravý čas.
Obavy má asi každý, to je normální.
Držím palce.

6 Enelya Enelya | Web | 29. dubna 2012 v 14:58 | Reagovat

[3]: no jo, my takhle jezdíme skoro vždy, když někde máme být v přesný čas, prostě nestíháme xD Ale tak místo na parkování jsme nehledali, taťka mě jenom vysadil, takže o to to bylo jednodušší x) A děkuju za podporu, domů mi ještě nic nedošlo, ale na stránkách už je, že jsem přijatá x)) tak snad to není žádný omyl xD

[4]: jasný, taky si myslím, že písemné budou mnohem víc v klidu, a kdyby ne, stejně už do nich nezbývá moc času. xD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama