Neexistuji proto,abych změnil svět. Existuji, abych žil svůj život způsobem, který mě učiní šťastným.

Výjimečně

16. listopadu 2011 v 21:45 | Enelya |  Ve větru...
Nejspíš bych tady vůbec neměla být. Absolutně nic nestíhám a strašně rychle mi ubíhá čas. Ale dnešní den je výjimečný pro tenhle blog a jelikož se mi úspěšně dařilo jej opomíjet v předchozích letech, dnes už by se to asi nehodilo. Právě dnes jsou tomu 3 roky od založení tohohle blogu. Je to strašně dlouhá doba, ale poměrně dobře si vzpomínám na dobu, kdy tenhle blog vznikal. Před třemi lety jsem byla v prváku, takže je zde zachycen prakticky celý můj středoškolský život. Když si představím všechny ty zážitky a myšlenky, které jsem zde za tu dobu sepsala, najednou mě mrzí, že to v poslední době flákám. Přála bych si, abych podobný článek psala za další 3 roky a další za 10...
Ale ono to všechno není jenom o čase, všechno začíná být příliš stereotypní. A o stereotypu se špatně píše. Ale vím, že je to i ve mně, protože v prváku ještě i ve škole existovaly věci, pro které jsem se dokázala nadchnout. Nevím, proč mám v hlavě zrovna andělíčkovou armádu, ale těch zážitků bylo mnohem víc. Zatímco teď jde škola naprosto mimo mě. Najednu stranu si tohle období strašně užívám, protože vím, že už brzo skončí.
Ale teď bych tady vůbec neměla sedět, protože za necelé tři týdny skládám zkoušku, na kterou jsem se doteď nezačala pořádně připravovat. A vzhledem k tomu, že jsem ze dvou speakingů, které jsem absolvovala, na obou popsala věci, které na tom obrázku vůbec nebyly, neměla bych být tak klidná. Ono by bylo vtipné, že jsem místo parašutistů, kteří byli vyfoceni ve vzduchu, popisovala potápěče a podmořský život, i že jsem místo letadla viděla vlak, ale ona je docela velká pravděpodobnost, že se mi to stane i u zkoušky. Taky mě příliš netěší, že všechny holky už mají šaty na ples asi od září, zatímco já jsem od té doby měla jeden víkend volný. A ten jsem jaksi trávila se svým, teď už asi téměř přítelem, který mi konečně jednou nevyčítal, že pořád jenom hraju. A taky docela vážně pochybuju o dalším volném víkendu do konce roku.

Každopádně bych Ti, můj milý blogu, tímto článkem chtěla popřát všechno nejlepší k tvým třetím narozeninám a zároveň Ti říct, že i když to tady poslední dobou nehorázně zanedbávám, tak nemám v úmyslu se na tebe vykašlat. A někdy, až mě zase osvítí můza na napsání smysluplného článku aspoň na nějaké úrovni, určitě se za tebou zastavím. Doufám, že i Ty mě nezradíš, zůstaneš se mnou a budeme společně dále růst, protože oba toho máme ještě hodně před sebou. Věřím, že tady budeš se mnou.
Tvá Enelya
 


Komentáře

1 Vendy Vendy | Web | 19. listopadu 2011 v 18:26 | Reagovat

Bločku i tobě přeji všechno nejlepší k tříletému výročí (to je pěkné výročí! Tři roky blogování, to už je hezká doba...)
A zkoušky nechť ti dobře dopadnou, třikrát tfuj!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama