Neexistuji proto,abych změnil svět. Existuji, abych žil svůj život způsobem, který mě učiní šťastným.

Nějak neurčitě

31. července 2011 v 23:02 | Enelya |  Střípky života
Těžko se hledá řešení problému, když neznám jeho příčinu. K čemu je platné snažit se řídit hlasem srdce, když srdce už delší dobu mlčí? Vždycky jsem odkládala nepříjemné věci na později. Čím později, tím lépe. Jestli něco opravdu umím, tak tohle. A jediný důvod proč nevyšiluju, dokud to nevyřeším, je fakt, že už prostě vím, že všechno vyplnyne samo. Vím, že dříve bych tak klidná nebyla, snažila bych se pořád vymýšlet důvody a obhajoby nejlépe společně s výmluvami, proč to opět odsunout na později, zatímco teď ne, že by mi to bylo jedno - Hodně mi na tom záleží, což je vlastně možná důvod, proč je to tak těžké - ale nechávám tomu volný průběh, protože doba, kterou strávím nad přemýšlením, stejně k ničemu nevede.
Nevyšiluju, i když mi vadí, že nevím, jak to bude. Nerada řeším konkrétní budoucnost, protože se bojím věcí, které ji můžou změnit. A nerozhoduji se, dokud to není nezbytné, abych si vždy mohla ponechat možnost změnit názor, protože do té doby se může stát cokoliv. Jednoduše se neumím rozhodovat. Je zvláštní, jak mi to dříve nedělalo problémy. Byla jsem na sebe pyšná, jak mám ve věcech jasno, že mám své priority a vím, co chci. Zatímco teď tak možná vím, co chci, a to jenom občas. Čím jsem starší, tím víc mám problém říct konečné slovo. Nechávám věci samovolně vyplynout a obvykle je řeším, až když je to nutné.

Není tomu tak dávno, co jsem si myslela, že mám plány, které mému životu davají jasný směr. Ale plány to nikdy nebyly, vždy jsem měla pouze sny, které jsem měla spojené se svou budoucností, a vesele je nazývala Plány. Popravdě, vůbec nic o své budoucnosti netuším. Nejpřesnější označení doby budoucí je pro mě: Někdy, Jednou nebo Až budu velká. Neurčitost dává mým snům naději, a tím i mému životu jakýsi "směr". Ovšem v reálném životě je to poměrně nepoužitelné.
Zvláštní je, že mi to nevadí. Už jsem si na to tak zvykla, že v plánu mám pouze události, které sama nemůžu ovlivnit, zbytek nechávám prostě plynout. Nemám ráda slovíčko "povinnost". Chci mít možnost se spontánně rozhodnout. Postrádám důslednost, organizovanost a systém. Proto je pro mě tak těžké něco slibovat. Zavázat se. Jsem mistr v neurčitých odpovědích: Asi, Možná někdy. Téměř nikdy neslibuju, neumím to a nemám z toho dobrý pocit. Pořád čekám na to Něco, na nějaké znamení, které mi řekne Ano/Ne, a do té doby se jej snažím nalézt, jenom abych si dokázala, že se umím rozhodnout, aniž bych si skutečně myslela, že se mi to podaří. Vím, že až příjde ten čas, nějak se rozhodnu, protože na rozcestí se nedá stát věčně. Ale než tam dojdu, tak nemůžu rozhodovat o cestách, které budou následovat. Všechny cesty nevedou do Říma.

Ať vás provází síla,
Enelya, která absolutně netuší, zda ten článek vůbec dává smysl x)
 


Komentáře

1 Arila Arila | Web | 1. srpna 2011 v 11:34 | Reagovat

Já si nikdy dopředu raději nic neplánuji. Nic velkého ale vlastně jinak si plánuji plno jiných malinkých věcí, které jsou bezvýznamné. Podle mě je lepší si nic neplánovat. Pak je v životě plno nástrah i hezkých chvil. Ale i menší plány se hodí a rojí se každý den. Otázkou je jestli jsou to sny nebo ty plány... :)

2 Vendy Vendy | Web | 1. srpna 2011 v 13:16 | Reagovat

Takže jsi na to taky přišla. Některé věci prostě plynou samy od sebe a taky se samy vyřeší. Dokonce jsou občas chvíle, kdy přílišnou aktivitou můžeš věci jenom pokazit. Ne nadarmo se říká "ráno moudřejší večera" a "spěchej pomalu".
To samozřejmě neznamená, že si máš sednout s rukama v klíně a odevzdaně čekat, co se stane... jistěže můžeš některé věci ovlivnit i ty sama. Jen nemůžeš ovlivnit všechno.
Když je chvíle, kdy se nemůžeš rozhodnout, tak si představ budoucnost s takovým rozhodnutím. Jednu možnost, druhou možnost. Popř.třetí možnost... a pak si vyber. Někdo si píše seznam pro a proti, a kde co převládá, podle toho se rozhodne.
Jsou však lidé, kteří si napíšou takový seznam, a přestože většina je proti, stejně se nakonec rozhodnou pro.
Tomu se říká svoboda rozhodování, a to je asi tak všechno.... :-)

3 Neonka Neonka | Web | 1. srpna 2011 v 21:32 | Reagovat

Smysl článku mi možná malinko uniká... ale bude to tím, že jsem za dnešek děsně unavená, už jsem snad zapomněla i své vlastní jméno =)
Píšeš hezky a máš pravdu, všechno vyplyne samo, čas s osudem si s tím poradí. Někdy bychom jim možná měli pomoct a skutečnost nějakým způsobem ovlivnit, ale kolikrát se nám do toho moc nechce.

4 Enelya Enelya | Web | 2. srpna 2011 v 11:19 | Reagovat

[1]: Já nevím, v některých věcech bych třeba ráda měla jasno už teď, i když je to budoucnost např. několik týdnů, či měsíců, ale prostě to nejde, tak to nechám. Malé plány jsou fajn, takové ty "Co si uvařím na večeři", nebo "Odpoledne zajdu do knihovny" xD To jo, ty mám. x)

[2]: Spěchej pomalu je trefné x), máš pravdu, že při zbrklém rozhodnutí se toho může více pokazit. představit si budoucnost v obou případech mi problém nedělá, ale nikdy mi to nepomohlo. Ani ty seznamy mi nikdy nešly. Nakonec se stejně rozhodnu, jak se budu zrovna cítit. Asi. x) Díky za dlouhý komentář. x)

[3]: Asi ano, nějak to dopadnout musí. Ale nechci spoléhat na to, že všechno vyplyne, ale nevím, jak tomu pomoct. x)

5 Angel Darkwood Angel Darkwood | Web | 6. srpna 2011 v 10:40 | Reagovat

Odkládat věci na později není zrovna dobrá vlastnost, ale třeba se ti to jednou zase obrátí. Ale třeba když si necháváš prostor pro změnění názoru apod., tak to nutně špatné být nemusí.

6 Affe Affe | Web | 8. srpna 2011 v 17:44 | Reagovat

Z vlastní zkušenosti vím, že pečlivě plánované věci nikdy nevýjdou ;).

7 Melody Melody | Web | 11. srpna 2011 v 1:27 | Reagovat

..kéž by všechny cesty vedly do Říma.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama