Neexistuji proto,abych změnil svět. Existuji, abych žil svůj život způsobem, který mě učiní šťastným.

Sebecharakteristika

11. srpna 2009 v 18:33 | Enelya |  Mé ctěné já
Aktualizováno 28.10.2011

Abych pravdu řekla, nevím, co mám od tohohle pokusu o popis vlastní osoby vlastně čekat. Nikdy jsem neuměla uspokojivě vyjádřit dvé myšlenky slovy, nikdy jsem nedokázala spojovat slova tak, aby vyjadřovala přesně to, co si myslím. Často se mi stává, že si přečtu svůj článek a zjistím, že jsem ani zdaleka nepopsala situaci. Takže docela vážně pochybuju, že se mi podaří popsat sama sebe. Ale měla jsem pocit, že za ty dva roky, kdy jsem tu něco podobného psala, se toho tolik změnilo, že už se tu vlastně necítím být tou, kým jsem byla.


Těžko říct, kde bych měla začít. Spousta lidí, kteří mě trochu lépe poznají, mi říká, že jsem v něčem jiná nebo zvláštní. Nemyslím si, že by to mysleli nějak špatně. V podstatě, mají pravdu. Od svých vrstevníků se hodně liším nejen zájmy a názory, ale i prioritami, které se v posledních letech hodně změnili. Nikdy jsem nebyla panovačná nebo horkokrevná, naopak vždy jsem spíš byla klidná a vyrovnaná, protože jsem věděla, co chci. Věděla jsem, co bych chtěla dělat, a věřila, že to má nějaký smysl, a díky tomu jsem si byla jistá sama sebou. Ale nemyslím si, že bych byla přehnaně sebevědomá. Většinou se na věci dívám realisticky, nemám problém s tím pojmenovat problém a říct věci na rovinu, jak sobě, tak i ostatním. Naučila jsem se přiznat si vlastní chyby, snažím se objektivně posoudit, zda na to mám nebo nemám. Občas se ukáže, že jsem si vše příliš idealizovala a přecenila své schopnosti.
Ráda mám ve věcech jasno a někdy možná až příliš rozebírám, co bylo špatně, ve snaze neopakovat chyby. Přistupuju k věcem přímo a snažím se přijít na lepší řešení, ovšem stejný přístup očekávám i od ostatních. Často ale zjišťuji, že mi záleží na věcech, na kterých ostatním ne.
V posledních letech se ze mě začal stávat poměrně solidní flegmatik. Vždycky jsem se snažila být takzvaně nad věcí, nenechat se ničím rozhodit. Myslím si, že jsem celkem klidná a vyrovnaná, nadruhou stranu mi ale nedělá problém s někým nesouhlasit a pokud si myslím, že jsem v právu, dokážu se i pohádat. Ale vždycky se snažím argumentovat logicky a neskutečně mě iritují lidé, kteří používají jenom urážky a nadávky. Ráda mám ve všem vždy hned jasno a naprosto nesnáším, když mám někde nevyřešené spory. A nejvíc mě dokáže naštvat, když mi člověk práskne dveřmi nebo odejde a další den dělá akorát hustou atmosféru.
Postupnými zážitky před pár lety se ze mě stal poměrně uzavřený člověk, co se emocí týče. Absolutně nejsem důvěřivý člověk a naučila jsem se, že většinu lidí pocity stejně nezajímají. Nerozebírám svůj život s každým na potkání a snažím se žít tak, abych byla sama se sebou spokojená. Nemám potřebu o sobě dávat vědět první poslední, vyhovuje mi mít své soukromí, a ráda si udržuji určitý odstup. Mám potom pocit, že jsem víc odkázaná sama na sebe, a líbí se mi, že mám svůj život pevně ve svých rukách. Nelíbí se mi pomyšlení, že by existoval člověk, který by o mě věděl úplně vše. Nesnesla bych pomyšlení, že má nade mnou až takovou moc.
V posledních letech jsem zjistila, že čím dál tím víc nechápu holčičí chování a někdy i myšlení, což je možná důvod, že si častěji rozumím s klukama. Čím jsem starší, tím víc zjišťuji, že mé dřívější dobré kamarádky jsou už někde úplně jinde. Nevím, kdy přesně se co změnilo, ale najednou jsem zjistila, že si s nimi nemám co říct, že mě vlastně ani nezajímají věci, které ony řeší. Někdy mám pořád tendence říct jim, že se chovají jak slepice, ale potom si uvědomím, že já jsem ten, kdo tam nepatří. Nerozumím způsobům, jakým se chovají k sobě navzájem a jak o sobě násl

POVAHA
Narodila jsem se ve čtvrtek 15. dubna 1993 přesně o půlnoci (Abych pravdu řekla, nikdy jsem nezjistila, zda to bylo ze středy na čtvrtek nebo ze čtvrtku na pátek a už jsem se přestala snažit xD) ve znamení beran. Je všeobecně známo, že berani bývají často tvrdohlaví, sebejistí, náladoví, ctižádostiví, netrpěliví a soutěživí. Musím říct, že ani já nejsem výjimka. (I když s tou soutěživostí bych to nějak nepřeháněla. x) Záleží v čem.) V některých věcech jsem však nerozhodná. Rychle se pro něco nadchnu, ale mé nadšení často stejně rychle i opadne. Občas bývám drzá, líná a až příliš hrdá. K lidem bývám většinou nedůvěřivá a vždy si stojím za svým názorem. Nadruhou stranu ale dokážu přiznat svou chybu. Často bývám zlá, kritická, zákeřná, ironická i zlomyslná. Umím být ale i přátelská, veselá, vtipná a milá. Myslím si, že do jisté míry dokážu ovlivnit názor druhých (A občas toho zneužívám xP). Když je opravdu potřeba, nedělá mi problém se soustředit. Vždyky chodím všude pozdě.

STYL
Nejsem ten typ člověka, který se snaží na sebe za každou cenu na první pohled upozornit (mě se to obvykle úspěšně daří jinými věcmi. Ehm..x) ) Mám ráda svůj vlastní styl a na názoru okolí mi většinou příliš nezáleží. Mám ráda pestré pastelové barvy, ryfle a křiklavé laky na nehty. Pravděpodobně mě nikdy nepotkáte v sukni a růžové barvě (100% ne v růžové sukni xD).
Nejsem zrovna vysoká, svou výškou 161 cm (S botama..) dosahuji některým svým vrstevníkům sotva po ramena (K.?), ale už jsem si na to zvykla a vlastně mi to ani nějak zvlášť nevadí. Jinak se svou postavou jsem spokojená x)

ŠKOLA
Bude to teď čtvrtým rokem, co se budu ploužit naším studeným, tmavým ústavem (Tedy, víceletým gymplem.) Nebudu tady tvrdit, že tu školu nemám svým způsobem ráda, ale už se nemůžu dočkat až z ní vypadnu. (Já vím, na střední se vždy rádo vzpomíná, jak tvrdí s oblibou nejen moje mátinka).
Ve škole mě baví snad jen matika, občas fyzika. K ostatním předmětům mám neutrální vtah, kromě dějepisu, který nemám ráda, a biologie, kterou nesnáším. A není to kvůli naší učitelce, neschopné si udržet pozornost, ale kvůli mému přirozenému odporu vůči tomuhle předmětu. Ona má ale zázračnou schopnost, každou hodinu, kterou se chystá zkoušet, mě posílat k tabuli a poté se tvářit nanejvýš překvapeně, když zjistí, že jsem už vyvolaná byla (Fanj. Možná to zčásti bude tím, že mívám občas nohy nahoře. To ovšem nic nemění na faktu, že se mě snaží k té tabuli dostat xD). Ono je to totiž i celkem těžké, mít ráda tenhle předmět, když mě nezajímají kytky, šůtry, zvířata, člověk ani nic jiného, co s tím jen vzdáleně souvisí. (Naši se s tím stále ještě smiřují, že ze mě lékař nebude.)
Jinak přestávky trávím pravidelně v bufetu, v áčku (Nejen sháněním pomůcek na další hodiny), nebo pouhým obcházením školy s K. a B. - Teda, pokud nepotřeju dopsat zápis na příští hodinu x).


ZÁJMY
Ve svém volném čase se obvykle škole moc nevěnuji. (Jistěže je to tím, že nemám dostatek času xD) Nejvíce času mi totiž zabírají tréninky (Florbal, volejbal), zkoušky orchestrů a hodiny saxofonu s B. Nechci tvrdit, že mě to nebaví (I když s orchestrem bych hned přestala. Kdyby to šlo!), ale každopádně je to občas dost vyčerpávající. Většinou se pak doma pořádně najím, umyju a podívám se na mé milované Přátele (A mého oblíbeného Chandlera xP) a to je vrchol mých domácích aktivit. I když je pravde, že občas chodívám ještě ven, na brusle, nebo hrát badbinton.

MILUJU
Jinak kromě florbalu, volejbalu a badbintonu, miluju lyžování, hudbu, dobré filmy a knihy, dobré jídlo, seriál Přátelé čokoládu milku s kávovou příchutí, kávu latté, kopečkovou zmrzlinu s ovocnými příchutěmi, horkou čokoládu, bublinové žvýkačky, kolečkové brusle, fotografování, cukrovou vatu z poutí, zimu a sníh, pletené ponožky, hrníčky z různých zemí, knoflíky, své dvě vypasené kočky, barevné laky na nehty, sponky do vlasů, zelenou a žlutou barvu, florbalové zápasy, Chandlera a Draca Malfoye, meruňky, ponocování, prázdninové akce a své přátele x) (Ano uznávám, poněkud delší seznam, ale nebojte, to zdaleka není všechno x) )

NEMÁM RÁDA
Nesnáším růžovou barvu, rajčata, lidi bez názoru a vlezdoprdelky, zkoušky a akce s orchestrem, vaření a domácí práce, lidi, co mi říkají, co mám dělat, morální přednášky třídní, biologii, rap a hiphop, přetvářku, vařenou mrkev, ordinaci v růžové zahradě a VKV, reklamu na aquilu a lidi, které zajímá pouze vzhled.


Díky, Enelya
 


Komentáře

1 concorde concorde | Web | 9. září 2009 v 13:18 | Reagovat

tak jsem to přečetla celé .. :-D není to nic hrozného .. a musím konstatovat, že jsme si v mnohém podobnéé .. hlavně s tím vzhledem a růůůůžovou barvou .. :)

2 Enelya Enelya | Web | 9. září 2009 v 17:41 | Reagovat

Páni, tak to opravdu smekám x)
No jo, můj styl je prostě můj, jsem ráda, že má někdo podobný názory xD

3 Martinna Martinna | Web | 17. září 2009 v 21:17 | Reagovat

Tak s růžovou barvou bych souhlasila, ale jinak nemám ráda matiku a fyziku, nadruhou stranu děják a biošku sem dřív zbožňovala, teď je mám jen ráda :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama